Archiv rubriky: Ochrana přírody

Užovka podplamatá – zpráva o jarním monitorování

Jak jsme vás již informovali v dřívějším příspěvku, zahájili jsme záchrannou akci pro vylézající užovky podplamaté, kriticky ohrožený druh. Každý rok na jaře se tyto užovky snaží dostat k vodě, kde (kromě léta, kdy se samice vydávají na další cestu naklást vejce) až do podzimu žijí. Můžete je vidět se slunit na břehu podél Vltavy od Troje až po Dolánky. Svým zbarvením a kresbou připomínají zmije, ale jsou to neškodní milí hadi.

Mláďata se v dubnu vydávají na svou první a často i poslední cestu. V některých místech je pro ně totiž téměř nemožné dostat se k vodě. Na našich cestách mezi Řeží a Trojou jsme během ca 5 týdnů našli a z cest odstranili 208 mrtvých hadů, z nichž 90% tvořila mláďata. Pokud jsme narazili na živého hada, přenesli jsme ho k vodě, nebo ho na jeho cestě bránili před cyklisty, auty, lidmi na kolečkových bruslích i kočárky. Takových hadů jsme zachránili 51.

Počet mrtvých hadů nás překvapil, i to, jak je spoustě lidem jejich umírání úplně jedno. Ještě donedávna byly v Troji informační tabule, které zde však již chybí. Lidé nevědí, co s hádětem nalezeným u kraje cesty dělat. Netuší, jestli to není jedovatý had.

Protože nám tato situace není lhostejná, zahájili jsme některé kroky, např. hovoříme na svých cestách s lidmi, ukazujeme jim hady, žádáme o jejich ochranu. Oslovili jsme některé majitele domů v Klecánkách nad vodou, kde je situace doslova kritická, a zjistili, že ani jim není situace lhostejná.

Do budoucna plánujeme umístit podél cest informační cedule a dále značky s prosbou o ohleduplnější jízdu. Doufáme, že nás podpoří obecní úřady. Velmi důležité bude posílit naše hadí hlídky o dobrovolníky. Na začátku příštího roku oslovíme prostřednictvím dostupných médií vás občany, zda by se k nám někdo nechtěl přidat na naše dubnové odpolední cyklistické výlety.

Pokud už teď myslíte, že byste se rádi přidali, napište na naši e-mailovou adresu, na podzim pravděpodobně spustíme monitorování návratu hadů do zimovišť.

Za jakoukoliv podporu předem děkujeme za hady.

Přejetá asi rok stará užovka podplamatá – 7.5.2020 Klecánky
Typicky schoulené mládě užovky podplamaté – 7.4.2020 Řež
Téměř neviditelná přejetá užovka podplamatá – 7.4.2020 pod lomem za Husincem
Umírající čerstvě přejeté mládě užovky hladké s červeným bříškem – 24.4.2020 Klecánky u lomu
Přejeté mládě užovky obojkové – 21.5.2020 Řež pod školou

Co nejméně škody při sekání trávníků

Chceme mít travnaté porosty svěží, druhově bohaté, zdravé, přejeme si, aby byly útočištěm živočichů, zejména tolik potřebného hmyzu. Nechceme ovšem v trávě chytit klíště nebo dostat alergickou reakci. Zato si do ní chceme sednout, dát si svačinu a zároveň se dívat na květy a motýly. Trochu moc požadavků na jeden nešťastný trávník. Nebo louku.

Především si tedy musíme říct, která část pozemku, zahrady, parků a veřejné zeleně bude plnit jakou funkci (pobytový trávník nebo květinová louka), a podle toho pak o zeleň pečujeme. Měli bychom rozhodovat uvážlivě a ve prospěch přírodních biotopů, které podpoří druhové bohatství rostlin i živočichů.

Vyjděme z toho, že sekat je potřeba. Když nebudeme sekat vůbec, začne docházet k sukcesi – travní společenstvo se začne měnit, bude docházet k náletům dřevin, křovin a šíření plevelů a louka bude ztrácet svoji kvalitu. Sečením také podporujeme vývoj odnoží trávy a trávník nestárne.

Květinovou louku stačí posekat dvakrát za rok. První seč na přelomu května a června a druhá v září, posekanou hmotu necháme dva tři dny ležet, aby se vydrolila semena, a pak ji odvezeme. Tráva dostane šanci odnožovat. Od poloviny června do září pokud možno nesečeme vůbec. Protože myslíme i na hmyz, je ideální sekat mozaikovitě a nechat vždycky určitou část louky vzrostlou, aby se tam z posekané části mohl přesunout.

Pobytový trávník sečeme častěji, ale vždycky mu necháme alespoň 10 – 15 cm výšky.

Nejdůležitější pravidla:

  1. Sečeme nejlépe ráno, nikdy pokud teplota přestoupí 26 stupňů.
  2. Sledujeme předpověď počasí a snažíme se sekat před deštěm.
  3. Jestliže je dlouho sucho a nemůžeme po sekání zavlažovat, nesekáme. Když po suchu začneme sekat, zkrátíme trávu jen o 1/3.
  4. Sekačka je dobře nabroušená, strunové sekačky a motorové kosy používáme jen výjimečně (špatná dostupnost, velká terénní nerovnost) – obtížně totiž zajistíme, abychom nevysekali trávu až u kořenů a zničili tak nenávratně ji i živočichy.

Na podzim bychom pak měli zelené plochy zkontrolovat a dosít tam, kde tráva sucho nezvládla nebo kde je trávník hodně zatěžovaný a třeba vyšlapaný.

Zdroj: texty Ing. Marie Strakové, PH.D., absolventky Agronomické fakulty MZLU, a Ing Marka Hamaty, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU

Teplo už je vyhání ze zimovišť

Letos nám vysvitlo sluníčko mnohem dříve, a tak nikoliv na svatého Jiří, jak říká pranostika, ale už 6. dubna, první hodně slunečný den, začaly i u Řeže vylézat ze svých zimovišť užovky podplamaté.

Jedná se bezesporu o nejvzácnějšího živočicha, kterého v naší lokalitě máme. V ČR se jedná o kriticky ohrožený druh. Ačkoliv naše řežská populace je mnohem menší než ta trojská, je záhodno tohoto živočicha chránit v době, kdy je nejohroženější. A to právě v těchto dnech, kdy vylézá z různých děr nedaleko vody a snaží se co nejrychleji dostat k řece, kde pak po většinu roku přebývá.

Ačkoliv situace kolem koronaviru ulevila značně přírodě jako celku, našim hadům, kteří se snaží přejít frekventovanou cyklostezku, nikoliv. Lidí je na ní v pracovní dny paradoxně stejně, možná i více, než dříve o víkendech. Had velice riskuje a nezkušená mláďata nejvíc.

Pokud tedy při své procházce naleznete u cesty nahřívajícího se hada (máme zde kromě užovky podplamaté i užovku obojkovou a hladkou, zmije zde nežijí!), zkuste ho nasměrovat za onu rušnou cyklostezku směrem k vodě, dál už si cestu najde sám. Nenechte se zastrašit jeho neškodným syčením. Někdy taky předstírá, že je mrtvý.

Užovky vám nemohou nic udělat a je jen na nás, jestli tady s námi budou ještě za pár let. Lokalit, kde se je podařilo vyhnat lidmi úplně a kam se již nikdy nevrátily, je dostatek. Ta naše je stále kouzelná tím, že tady žijí s námi.

6.4.2020 16:41 užovka podplamatá u Skalky u přívozu
6.4.2020 16:41 užovka podplamatá u Skalky u přívozu
6.4.2020 16:41 užovka podplamatá u Skalky u přívozu
6.4.2020 – přejeté mládě užovky podplamaté nalezené mezi Husincem a Klecánkami

Vodní želva z Vltavy

Před dvěma týdny našli občané Řeže přímo pod našim mostem na protějším břehu želvu. Jedná se o invazivní druh Trachemys scripta elegans (odkaz na seznam invazivních druhů jsme nedávno zveřejnili na našich stránkách), vodní želvu ze severní Ameriky.

Tuto želvu nezodpovědní chovatelé poté, co jim z malé roztomilé želvičky vyroste velká žravá želva, hodí do nejbližší řeky nebo rybníku. Toto je nejpravděpodobněji i příběh nalezené želvy, která v naší řece nemá co dělat. Želva je momentálně v mé péči, na hranici únosných podmínek. Je stabilizovaná, zdravá, žere, ve stresu snesla první den vejce (jedná se o samici). Váží téměř 2,5 kg a měří 28 cm na délku.

Pokud by se našel někdo v okolí, kdo by měl o ni zájem, ráda pomůžu s chovem, nabízím zazimování i případné ošetřování zvířete. Dobře by jí bylo v soukromém rybníčku nebo jezírku odkud nemůže ze zahrady majitele utéct. Malé zdravé ryby neuloví, větším někdy okusuje ploutve. Žere maso, hmyz, vodní rostliny.

V případě zájmu se ozvěte prosím na email spolek@spolekprohusinec.cz

Omezení sekání trávy v naší obci

Možná jste si všimli, že se letos v naší obci omezilo sekání trávy. V rámci omezování dopadů klimatických změn se jedná o jednoduché a účinné adaptační opatření, protože nadměrným sekáním trávy dochází k poškozování životního prostředí například odvodňováním krajiny nebo snižováním druhové diverzity živočichů a rostlin.
V neposlední řadě má nesekaná louka či trávník i přidanou estetickou hodnotu, jak dokazují následující fotografie pořízené v naší obci koncem května:

Ukliďme svět, ukliďme Česko 2019

Jako každý rok se i letos zapojujeme do celorepublikové akce Ukliďme svět, ukliďme Česko. Po zimě se v obci nachází spousta odpadků, které máme za cíl společně odklidit, aby naše obec byla hezčí a lepší místo k životu.

Akce je vhodná pro celé rodiny. Pro děti budeme mít nachystané pracovní rukavice v dětské velikosti.

Úklid se koná v sobotu 6. dubna. Sraz je v 9 hodin před obecním úřadem a u kontejnerů na tříděný odpad za cukrárnou v Řeži.

K oslavám konce roku

Vážení přátelé a sousedé, vánoční svátky jsou pomalu za námi a za pár dní oslavíme konec roku, k němuž (kromě chlebíčků a šampaňského) patří již neodmyslitelně i ohňostroj a petardy. Zatímco pro nás lidi znamenají tyto chvíle většinou pohodu strávenou s přáteli a rodinou, pro němé tváře je to především úzkost a hrůza.

Máte-li psa, kočku, či jiného zvířecího kamaráda, nezapomeňte se o něj postarat tak, aby pro něj byl konec roku co možná nejmenším stresem. Nemáte-li možnost odvézt zvíře někam, kde bude klid, dopřejte mu místo v domě či bytě, kde bude hlukem a světlem rachejtlí rušeno co nejméně. Je-li vystrašené, je dobré zůstat s ním a pustit nějakou zvukovou kulisu, na kterou je zvyklé a která přehluší samotný ohňostroj. Ve vážnějších případech určitě pomůže poradit se se zvěrolékařem, který může doporučit uklidňující prostředky.

Nečekaným hlukem a světlem však netrpí pouze domácí mazlíčci, ale i divoká zvěř a ptáci, kteří jsou odkázáni pouze sami na sebe. Při výbuších petard se zvěř dává na panický útěk, jež dopadá často i tragicky. Zvířata mohou v panice vběhnout pod auto, vyděšení ptáci často narážejí do budov nebo elektrického vedení. Ptáci také nemusí mít dost času a prostoru na krmení (i díky tomu, že si někteří z nás zvykli slavit tak nějak kontinuálně), což často končí jejich úhynem.

V neposlední řadě je pro zvířata hluk ohňostrojů mnohem silnější – díky jejich citlivějšímu sluchu, který může být tímto nevratně poškozen.

Pojďme prosím slavit tak, abychom si to užili nejen my, lidé, ale i ti, kteří se nemohou bránit, a ke kterým bychom měli být zvláště ohleduplní.

Prosím, nekrmte cizí zvířata

Jelikož se blíží vánoční svátky, kdy většina obyvatel ráda chodí na procházky a výlety po bližším či vzdálenějším okolí, ráda bych vás požádala o respektování jednoho zásadního pravidla, kterým je nekrmit cizí zvířata bez svolení jejich majitele.

Často na ohradách a plotech výběhů a zahrad mají majitelé zvířat umístěné různé cedulky a nápisy, kterými zakazují zvířata krmit. Není to z důvodů, že by chtěli mít svá zvířata jen pro sebe, nebo že by vám a vašim dětem nechtěli dopřát to potěšení nakrmit vlastnoručně zvířátko (ať už se jedná o ovečky, koně, kozy nebo třeba i pejska), ale protože jim může byť jen jeden dobře míněný pamlsek hodně ublížit a dokonce i vést k úhynu zvířete.

Zvířata mají velice citlivé zažívání a spousta jich má různá dietní omezení z důvodů alergií nebo jiných zdravotních příčin. Proto tak můžete nevědomky způsobit koníkovi v ohradě obrovské utrpení nebo bolestivou smrt, byť mu dáte jen jedno jablíčko. I v případě, že je takový kůň zcela zdráv, nemůžete vědět, kolik jiných lidí mu už taky dalo „jen jedno jablíčko“ a důsledkem je v lepším případě vážný zdravotní problém. Psi zase můžou mít například alergii na kuřecí maso, a pokud takovému pejskovi kouskem kuřecího masa „přilepšíte“, bude se několik dní zuřivě škrábat, až si způsobí na kůži boláky.

Sami byste si také nepřáli, aby vašemu dítěti dávali sousedé přes plot různé pamlsky, obzvlášť pokud by takových hodných sousedů prošlo kolem vaší zahrady více za den.

Majitelé mají pro svá zvířata určenou krmnou dávku, kterou svým miláčkům krmí. Není tedy třeba jim přilepšovat. Pokud budete chtít nakrmit cizí zvířátko, vždy se nejdříve zeptejte jeho majitele. Je možné, že vám dovolí dát zvířeti pár dobrot a zbylé donesené kousky mu rozdělí na další dny.

Klidné svátky všem, i majitelům zvířat.

Spící příroda

Přichází období dlouhých nocí a krátkých dní, kdy příroda sice odpočívá, ale rozhodně nespí. Zima je pro volně žijící zvířata nejtěžším obdobím, kdy se musí vyrovnat s nedostatkem potravy a při mrazech i s nedostatkem vody. Proto je vhodné zvířatům v zimě pomoci.

Pro ptáky do krmítek se hodí především semínka slunečnice (i nevyloupaná), drcené vlašské ořechy, drcené ovesné vločky a jiná semínka. Často lidé kupují lojové koule a krmítkové směsi, u kterých se může stát, že některá semínka ptáčci nebudou zobat. Tato semínka je vhodné z krmítek pravidelně odstraňovat, aby se nestala zdrojem plísní a nemocí. Hmyzožravé ptáky můžete do krmítka nalákat na sušený hmyz, který lze zakoupit např. v rybářských potřebách, je to však nákladnější forma dokrmování. Vodní ptáci se mohou dokrmovat i starým neplesnivým suchým pečivem nebo vařenými těstovinami. Nikdy by se neměly dávat ptákům slané či kořeněné zbytky jídel a potraviny, které byste už sami nejedli.

V zimě, zejména v mrazech, bychom neměli zapomínat na vodu, s jejímž nedostatkem se mohou zvířata potýkat. Stejně jako v létě k tomuto účelu stačí jednou denně v pravidelnou dobu doplňovat do misky kohoutkovou vodu a ptáci si zvyknou přilétat.

Pomoc v zimě potřebují i jiná zvířata než ptáci. Veverkám můžete schovat vyloupané nebo nevyloupané oříšky do krabičky s odklopitelným víkem. Ořech je tak chráněný před jinými zvířaty a veverka, která se brzy naučí víko odklopit, získá snadný zdroj potravy. O lesní zvěř se starají myslivečtí hospodáři.

Záchrana ryb z řežského rybníčku

Koncem minulého týdne dostal náš spolek upozornění od paní Palaščákové na ohrožení ryb v blízkém rybníčku
V Močidlech, jelikož v něm v parných dnech razantně ubývá vody.

Rybník se nachází uprostřed remízku na samotném okraji katastru obce a je obklopen vzrostlými vrbami a keři, které ho celkem dokonale ukrývají. Ze stop po okolí je ale zjevné, že se jedná o oblíbené útočiště zvěře, která se sem stahuje za vodou a přirozeným úkrytem. Potkáte zde také vážky a ptáky, pro které je toto místo jediným možným úkrytem mezi lány polí. Celý remízek je celkem vhodně veden v územním plánu jako lokální biokoridor.

Rybník nemá stálý přítok a jeho stav tak ovlivňuje úroveň spodních vod (nedaleko má studnu ZD Klecany) a voda, jež přiteče z okolních polí v případě srážek. Paní Palaščáková nám zaslala i fotografii rybníku v zimním období, ze které je zřejmé, že se rozhodně nejedná o nějakou kaluž v poli, kterou bohužel připomínal po několika parných týdnech bez deště.

Na základě tohoto podnětu jsme se spojili s paní starostkou, zda by bylo možné vodu zkusit doplnit s pomocí místních hasičů. Ta nápad uvítala a v pondělí již hasiči doplnili rybník několika cisternami vody. Všem bylo jasné, že je to řešení krátkodobé, a proto jsme společně hledali možnosti, jak a kam ryby přemístit než voda opět vyschne.

Bohužel se ukázalo, že voda v rybníce vydržela kratší dobu, než jsme předpokládali, protože již druhý den hasiči při kontrole zjistili, že jsou ryby opět téměř na suchu. Těm tak znovu hrozil akutní úhyn. Řešení jak vylovit ryby a kam je umístit se tedy muselo najít velmi rychle.

My jsme se snažili kontaktovat paní Toulcovou ze Zemědělského družstva Klecany, které přilehlé pole obhospodařuje, zda by družstvo bylo ochotné s výlovem ryb a jejich přemístěním pomoci. Bohužel i ZD Klecany řešilo v dlouhotrvajících extrémních teplotách úhyn ryb ve svých nádržích, a to i přes pravidelné dopouštění a okysličování vody. Umístění dalších ryb do těchto nádrží tedy v této situaci nebyla bohužel možná. Paní Toulcová nám však nabídla pomoc ve formě zapůjčení techniky, pokud by to bylo potřeba.

Následně se nám podařilo spojit s vlastníky pozemků, na kterých se rybník nachází, abychom je seznámili se situací a zjistili, zda netuší, jak se do rybníku ryby dostaly. Jak se ukázalo, vlastníci již dlouhá léta pronajímají svá pole Zemědělskému družstvu Klecany a o existenci rybníčku ani netuší. Dostali jsme však jejich souhlas na pozemcích operovat a dle uvážení ryby přemístit.

To už se vedoucímu hasičů panu Strnadovi podařilo zkontaktoval místní rybáře a domluvit umístění ryb do rybníčků U Hastrmana.

Ryby se tedy nakonec podařilo zachránit a přemístit do vhodného prostředí.

Velké poděkování patří paní Palaščákové, která si úhynu ryb všimla a kontaktovala nás. Dále velmi děkujeme všem, kteří se na záchraně ryb podíleli a snažili se pomoci, zejména pak paní starostce Janě Münzbergerové a veliteli dobrovolných hasičů Jakubu Strnadovi a jeho sboru.

Rádi bychom všechny občany požádali, aby se nezdráhali kontaktovat obecní úřad nebo náš spolek v případě, že by docházelo k ohrožení přírody. Pokud to bude v našich silách, budeme se snažit takové situaci zamezit.

 

rybník v zimním období – foto od paní Palaščákové

rybník v létě

rybník se nachází uvnitř lokálního biokoridoru LBK 10. Útočiště tu nachází mnoho zvěře

rybník v remízkách mezi poli