Vážení přátelé a sousedé, vánoční svátky jsou pomalu za námi a za pár dní oslavíme konec roku, k němuž (kromě chlebíčků a šampaňského) patří již neodmyslitelně i ohňostroj a petardy. Zatímco pro nás lidi znamenají tyto chvíle většinou pohodu strávenou s přáteli a rodinou, pro němé tváře je to především úzkost a hrůza.
Máte-li psa, kočku, či jiného zvířecího kamaráda, nezapomeňte se o něj postarat tak, aby pro něj byl konec roku co možná nejmenším stresem. Nemáte-li možnost odvézt zvíře někam, kde bude klid, dopřejte mu místo v domě či bytě, kde bude hlukem a světlem rachejtlí rušeno co nejméně. Je-li vystrašené, je dobré zůstat s ním a pustit nějakou zvukovou kulisu, na kterou je zvyklé a která přehluší samotný ohňostroj. Ve vážnějších případech určitě pomůže poradit se se zvěrolékařem, který může doporučit uklidňující prostředky.
Nečekaným hlukem a světlem však netrpí pouze domácí mazlíčci, ale i divoká zvěř a ptáci, kteří jsou odkázáni pouze sami na sebe. Při výbuších petard se zvěř dává na panický útěk, jež dopadá často i tragicky. Zvířata mohou v panice vběhnout pod auto, vyděšení ptáci často narážejí do budov nebo elektrického vedení. Ptáci také nemusí mít dost času a prostoru na krmení (i díky tomu, že si někteří z nás zvykli slavit tak nějak kontinuálně), což často končí jejich úhynem.
V neposlední řadě je pro zvířata hluk ohňostrojů mnohem silnější – díky jejich citlivějšímu sluchu, který může být tímto nevratně poškozen.
Pojďme prosím slavit tak, abychom si to užili nejen my, lidé, ale i ti, kteří se nemohou bránit, a ke kterým bychom měli být zvláště ohleduplní.
Hlukem z petard trpí i řada lidí, například malé děti. Zvyk „slavit“ kontinuálně příchod Nového roku od odpoledních hodin až přes půlnoc zábavní pyrotechnikou je podle mě vrchol sobectví. Zvěř nemá klid na krmení, děti nemají možnost usnout, ačkoli jsou unavené, tak pod neustálou palbou rachejtlí, opravdu nemohou zabrat. Když jsem byla malá, rodiče mě na půlnoční ohňostroj vzbudili, já se podívala a šla znovu spát. Teď je to pro nás jako rodiče nejhorší den v roce. Nemáme kam odjet, abychom měli jistotu, že tam bude klid. A tak „slavíme“ tím, že na střídačku uklidňujeme děti, aby se nebály, zatímco pod okny se pár jedinců baví tím, že si něco bouchnou. Kdyby si to aspoň všichni nechali až na tu půlnoc, šlo by se na to připravit. Na Silvestra se tady opravdu netěším a se zvířaty soucítím.