Reportáž z ornitologické vycházky

V sobotu 3.2.2018 proběhla ornitologická procházka pořádaná Českou společností ornitologickou a sdružením Roztoč, jíž se zúčastnilo i několik členů našeho spolku. Sraz byl dohodnutý chvíli po 10. hodině ranní, jelikož většina účastníků přijela vlakem od Prahy. Sešlo se nás kolem 15 dospělých a několik dětí.

Po úvodním uvítání a představení pořádajících organizací jsme obdrželi brožurky s obrázky a popisy ptactva vyskytujícího se v mokřadech v Praze a okolí a ihned jsme se pustili do pozorování poštolek, které vysedávaly na stromě na skalách nad vlakovou tratí. Členové ornitologické společnosti měli s sebou profesionální dalekohled na stativu, u kterého jsme se vždy postupně všichni vystřídali a detailně si tak prohlédli charakteristické znaky jednotlivých druhů ptáků.

Zajímavou informací pro nás byl i výskyt orla skalního, který se v této oblasti zdržuje, bohužel jsme jej však nezahlédli, pravděpodobně kvůli horolezcům, kteří zdolávali tamní výstupy.

Z lávky přes řeku jsme pozorovali kachny divoké, potápky malé a rovněž jsme zahlédli slípku zelenonohou, které se zdržovaly u bývalých tůní. Dále jsme pokračovali podél řeky směrem do Klecánek. S občasnými zastávkami na pozorování a vyprávění o zajímavostech či rozlišovacích znameních jednotlivých druhů ptáků, či různých změn zbarvení v průběhu roku.

U čističky vod v Úholičkách jsme zahlédli samce morčáka velkého, zatímco nad hlavou nám létalo káně lesní. U zahradnictví jsme zahlédli prolétnout nad hladinou ledňáčka říčního, ale v mžiku se nám schoval do křoví, kde jsme jej viděli už jen jako modrou skvrnu mezi větvemi.

Cestou jsme si povídali o všech aktivitách, které Česká ornitologická společnost vyvíjí a pořádá, jako například počítání a kroužkování ptáků, vydávání časopisu a především ochranu ptactva. Dále jsme se dozvěděli o nástrahách pro ptáky v podobě skel – různé zastávky hromadné dopravy, stěny u dálnic a skleněné budovy a možnostech označení v podobě nálepek v dostatečné hustotě, jelikož nálepky v podobě dravce, jak jsou běžně používané, jsou nefunkční (viz. http://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/konflikty-ptak-clovek/ptaci-a-skla/).

Pod kamenolomem jsme pozorovali u plavební komory racky chechtavé a racky bělohlavé, dále volavku popelavou a s nimi tam seděla i nutrie.

Když jsme na cestě zahlédli zbytek bodlin z ježka, dostali jsme kontrolní otázku, kdo mohl mít toho ježka jako potravu. Nikdo z nás nevěděl, a tak pro nás všechny bylo novinkou, že jeden z mála, kdo je schopný sníst ježka, aby se dostal skrze bodliny, je výr velký, který žije v kamenolomu a běžně je možné jej večer slyšet. O kousek dál se ještě potápěl hohol severní, který se nad hladinou zdržel vždy jen krátkou chvíli.

U jezu v Klecánkách už jsme pak viděli jen hejno labutí, z nichž některé byly ještě mladé a nebyly úplně bílé.

Ve 13:30 jsme již čekali na přívoz, kde byla procházka oficiálně ukončena, ačkoliv většina účastníků jela společně přívozem na druhý břeh a byla zde možnost zakoupit si odznáčky s obrázky různých ptáků.

Tato akce byla velice vydařená a poučná a již se těšíme na další.